Zpověď matky (20.část): Jen sama se sebou
Dopis od nás šel nejdříve do Litoměřic, odtud byl odeslán do Prahy na policii, ta ho zcenzurovala, ale dala si hodně na čas, aby ho poslala zpátky do Litoměřic. Přiznávám, že jsem jim to neulehčovala. Psala jsem téměř obden a moje dopisy byly dlouhé. Když jsem psala dlouhý dopis, měla jsem pocit, že si s ní povídám a že s ní trávím hodně času, tak jsem se snažila, protože mi to dělalo dobře.
Zjistili jsme, že je na cele sama. Ještě nikdy nebyla nikde dlouho sama jen se sebou samou. To muselo být hodně těžké. Bohužel v Litoměřicích nebyl nikdo jiný, kdo by měl také koluzní vazbu a tak byla sama po většinu doby, co ve vazbě byla (8 měsíců). Samovazba je také typ mučení. Při návštěvě nám říkala, že už jí z toho „hrabe“. Jenže ve vězení se vaším špatným stavem nikdo nezabývá, pokud máte problém a neumíráte dozorci před očima, tak se neobtěžuje k vám zavolat doktora nebo vás k doktorovi odvést. Dcera vyprávěla, že když ještě byla v Ruzyni, tak tam byli všichni nastydlí a jí už taky začal lámat bacil. Podařilo se jí v pátek požádat o návštěvu doktora, jenže ve vězení je doktorem ten, kdo někdy v minulosti v nemocnici třeba uklízel a doktory viděl z dálky, takže se žádná přílišná péče předpokládat nedá. Každopádně ona se dostala na ošetřovnu zrovna v pátek před víkendem, kdy věděla, že když se jí přitíží, nikdo se tím zabývat nebude. Jenže v pátek ještě nebyla ve zbědovaném stavu a tak preventivně žádnou pomoc nebo medikamenty neobdržela. Ptala se, co má dělat, až tedy tu horečku mít bude, a bylo jí odpovězeno, ať tedy chcípne. No uznejte, taková odpověď potěší a posílí.
Dcera je alergik a nesmí se jí dotýkat cokoliv kovového. Jenže vyhněte se kovu ve vězení. Pouta na ruce jsou kovová, rámy postelí, skříňky, dveře – všechno je kovové. Dcera mívá na kov prudkou reakci, osype se a mnohdy se i dusí. Už kvůli tomu v minulosti skončila v nemocnici na kapačkách. O téhle alergii informovala při nástupu do vězení. Alergickému záchvatu se hned na počátku nevyhnula a bylo jí moc mizerně. Hlásila to dozorcům, a co myslíte, že slyšela? „Chcípni!“ To je tam asi obvyklý slovník. Nebyla ale tehdy na cele sama, a tak, když se její stav začínal horšit, pomohly jí spolubydlící, staraly se o ni, přikládaly jí obklady, aby otoky snížily. Dozorci jim řekli, že jí nechají převézt do nemocnice, až to bude vypadat, že by jim tam mohla umřít. Spolubydlící byly vytrvalé a celou noc o ni pečovaly, dokud nesplaskly otoky. Neumím si ale představit, co by se dělo, kdyby na té cele byla sama.
Pavla Matějů
Zpověď matky (29.část): Vydrží ?
Srpen 2014. Tenhle týden proběhl poslední soud. Od chvíle, kdy byla dcera zatčená, to trvalo celý rok. Snad jsme ale už došli do poslední fáze a všechno končí. Dcera vyvázla s podmíněným trestem tj. 3 roky s podmínkou na 5 let.
Pavla Matějů
Zpověď matky (28.část): Dovětek
Nemáme ještě všechno za sebou. Soudy pracují pomalu, nesmyslně bývají odročovány a protahovány. Nevidím v tom nic jiného, než že si právníci vzájemně hrají do karet a přivydělávají si peníze.
Pavla Matějů
Zpověď matky (27.část): Propuštěná
Začínalo jaro a pořád se nic nedělo. Dcera už ani nechtěla, abychom jí na návštěvu vozili nové a nové prádlo. Většinu toho, co jsme přivezli, vracela ihned zpátky. V cele si nechávala jen minimum. Vysvětlila nám, že všechno, co tam má, si musí při každé eskortě vézt sebou a nikdo jí s tím nepomůže. Tak své věci omezovala, aby se jí lépe cestovalo sem a tam.
Pavla Matějů
Zpověď matky (26.část): Propojené na dálku
Je to zvláštní, jak je silné pouto mezi mámou a jejím dítětem. Za celou dobu, co jsme nemohly být v kontaktu, jsem vždycky na sobě poznala, že se děje něco neobvyklého, něco zlého, že dcera není v pohodě a že jí je mizerně. Vždycky jsem to na sobě pocítila a bylo mi taky zle a nespala jsem. Bylo to naprosté propojení na dálku, jako kdyby mezi námi vedly neviditelné kanály, kterými jsme si sdělovaly své pocity.
Pavla Matějů
Zpověď matky (25.část): Psychika je prevít
Pořád jsme doufali, že ji na vánoce pustí domů a že už budeme všichni spolu. Nestalo se tak. Těsně před vánocemi jsme měli umožněnou návštěvu. Přivezli jsme jí maličký skládací vánoční stromeček s miniaturními ozdobičkami a trochu vánočního pečiva, protože už měla nárok na přijetí balíčku a dostala k balíčku povolení ho přijmout. Dcera si tam ten maličký stromeček ani nechtěla nechat, měla strach, že když by si vánoce připomínala, že by jí bylo ještě hůř.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Hasiči celou noc zasahovali v pralese Mionší, vodu nosili na zádech
Beskydský prales Mionší v noci zachvátil požár. Hasiči celou noc zasahovali v jeho nejvyšším...
Volby by jasně vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, jeden člověk skončil v nemocnici
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky
Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4906x